Američtí vědci zkoušejí tzv. by-pass míchy. Tento výzkum přináší naději, že by ochrnutí lidé mohli znovu získat schopnost se pohybovat.
Páteřní mícha je hlavním informačním kanálem mezi mozkem a ostatními částmi těla. Při porušení míchy se přeruší i informační tok do těch částí těla, které se nachází pod úrovní poranění.

Po úplném přerušení míchy se přeruší přívod všech eferentních vzruchů z mozku k nervovým buňkám míchy a přívod všech aferentních vzruchů z receptorů na periferii pod místem poškození do mozku.

By – pass je postup založený na přemostění poškozeného místa na míše jinými nervy. John Martin z Kolumbijské univerzity v New Yorku při pokusu s laboratorní krysou vzal nervové vlákno těsně nad místem poškození, které má běžně ovládat břišní svalstvo.

Vlákno oddělil od břicha a připojil je na místo pod úrovní poranění míchy. Následkem toho se po dvou týdnech zadní končetiny krysy opět rozechvěly, což prokázalo,
že motorické funkce se částečně obnovily.

Tento objev je nadějným krokem k obnovení motorických funkcí u paralyzovaných invalidů, ale odborníci připomínají,
že lidské tělo se chová jinak než krysí.

Martin řekl, že bude třeba ještě dlouhý výzkum v této oblasti. Uvedl však,
že už za pět let by mohly proběhnout klinické testy s lidskými pacienty.

Dřívější pokusy
Pokusy o by – pass nejsou nic nového. Na začátku ledna tohoto roku se podařilo vědcům v Kalifornii provézt podobný pokus.

Myši s podobným poraněním míchy v laboratořích postupně nabyly do osmi až deseti týdnů od poranění schopnosti částečně chodit.

„Pokud jedete po dálnici, je to ta nejrychlejší cesta. Pokud je na dálnici zácpa, můžete sjet z dálnice a objet ji vedlejší cestou,“ vysvětlil hlavní principy postupu symbolicky profesor neurobiologie z kalifornské univerzity a vedoucí tohoto výzkumného projektu Michael Sofroniew.

„Toto není konec příběhu. Toto je jeho začátek,“ řekl ovšem.

Odborníci se léta snaží najít cestu k vyléčení poškození míchy. Metoda, kterou vymyslel český vědec MUDr. Václav Vojta, je založena na reflexivním ovlivnění pohybů. Pomocí dráždění bodů na lidském těle se vybaví pacientovi v mozku zakódovaný ideální pohybový vzor. Cvičením lze dosáhnout dobrých výsledků.

Hodně nadějí se také vkládá do výzkumu kmenových buněk – nespecializovaných buněk, které mají schopnost nahradit buňky poškozené.!